Základní kámen pro zdejší Loretu položil hrabě Florián Jetřich Žďárský v roce 1623 v lesíku nazvaném Hájek. Loretánská kaple v Hájku byla dokončena a vysvěcena v roce 1625. Floriánův syn založil roku 1659 u zdejší kaple františkánský klášter. Ten byl dokončován až do 30. let 18. století. Hájecká loreta byla po více než 300 let oblíbeným poutním místem. Cesta z Prahy do Hájku byla lemována 20 poutními kapličkami, vystavěnými v letech 1720-26. Areál se stal po dobu druhé světové války depozitářem Archivu Země české, byly zde uloženy archivy klášterů jiných řádů, zrušených tehdy nacisty. Po přepadení mužských klášterů v roce 1950 komunistickou státní bezpečností se hájecký klášter stal táborem nucených prací pro mladé kleriky z různých řeholí. Tábor nucených prací zanikl v dubnu 1953, kdy se stalo z Hájku vojenské skladiště. Místo je opětně obnovováno od konce 90. let 20. století.